Milan Tvrdík © Kurt Krolop Forschungsstelle
K posílení integrace židů do české společnosti měly dle představitelů židovské asimilace přispět myšlenky etického judaizmu, jak je formuloval berlínský profesor filozofie Moritz Lazarus ve svém díle „Ethik des Judentums“, opíraje se o českou (Hus) a německou (Luther) reformaci. Následkem nacionálně zabarvených česko-německých třenic nabyla ovšem v procesu kulturní transformace židovství v Praze a českých zemích mnohem většího vlivu myšlenka samostatného vědomí Židů a jejich separace od českého i německého národnostního tábora. „Zrada“ liberalismu dostala novou generaci židovských intelektuálů do vlivu sionizmu, velmi vlivného v Berlíně a Vídni. Ten začal pražské prostředí velmi intenzivně ovlivňovat. Příspěvek se bude zabývat rolí vůdčích osobností v českých zemích (Herrmann, Brod, Bergmann) a organizací (Maccabäa, Verein der jüdischen Hochschüler, Bar Kochba, Selbstwehr) v tomto dikurzu, pozornost bude věnovat vlivům z Vídně (Herzl, Schnitzler, Salten) a Německa (Buber). Poměrně silná přtomnost sionizmu v pražském politickém a kulturním životě nabízí otázku, do jaké míry byla tehdejší pražská kulturní krajina schopná a ochotná, přijmou a transformovat tyto nové židovské impulzy.