Program

Aktuální akce najdete na úvodní stránce!

Založení Centra Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách

Dne 29. května 2015 proběhlo oficiální otevření nového výzkumného centra Univerzity Karlovy v Praze, zaměřeného na česko-německou literaturu, které bude na počest profesora Krolopa nést jeho jméno – Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách.

Ředitelem výzkumného centra je prof. dr. Manfred Weinberg, na výzkumné práci se dále podílí Julia Hadwiger, M.A., PhDr. Václav Petrbok, Ph.D., prof. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. a Mgr. Štěpán Zbytovský, Ph.D.

Cíle a program Centra

Cílem centra je přispět k novému mapování pole německy psané literatury z Prahy a celých Čech, které bylo dlouhou dobu buď opomíjené nebo zkoumané na základě problematických východisek.

Dlouhodobým cílem výzkumného centra je zpřístupňování dějin německy psané literatury v českých zemích v maximální možné úplnosti. Výsledky tohoto výzkumu by měly být zohledněny v dějinách literatur českého i německého jazyka, přičemž by německá literatura v Čechách měla být pojímána jako nedílná součást dějin české kultury. Zvláštní důraz bude kladen na sociálně historický kontext této literatury, na důležité tendence ve vztahu mezi německou a českou literaturou v českých zemích a v neposlední řadě také na historicko-politické souvislosti.

Zúčastnění badatelé se výslovně odklánějí od doposud běžně přijímaných předpokladů, například toho, že spisovatelé pražské německé literatury tvořili v situaci „trojího ghetta“ (jak formuloval Pavel/Paul Eisner) – tedy jako Němci mezi Čechy, jako židé mezi křesťany a jako sociálně výše situovaní bez přirozeného spojení s nižšími vrstvami. Stejně tak pokládáme za překonané hierarchizující tvrzení o veskrze humanistické pražské německé literatuře a striktně nacionalistické, ba prefašistické literatuře sudetoněmecké. Jak v poslední době ukázaly zejména historické práce mladých vědců, jsou takováto dělení zjevně příliš zjednodušující – patřila ovšem k základní výbavě obou konferencí v Liblicích v letech 1963 (věnované Franzi Kafkovi) a 1965 (věnované pražské německé literatuře) a nakonec souzněly s jejich ideologickými východisky, tj. s otázkou, jak lze v marxistické perspektivě vůbec legitimně hovořit o Kafkovi a „buržoazně dekadentních“ autorech Pražské německé literatury. Odpovědi zapadají do logiky této perspektivy; německá germanistika je ale kupodivu víceméně nekriticky a bez modifikací přejala a učinila z nich samozřejmou součást představy o německé literatuře v Praze a v Čechách. Dokonce ani po pádu železné opony (s nímž odpadl zásadní ideologický nátlak) se toto chápání nedočkalo důsledného přehodnocení. Tato revize je jedním z dlouhodobých základních cílů Centra Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách.

Nové zaměření tohoto bádání se vztahuje k teoretickým a metodologickým východiskům literární vědy, která se otevírá směrem k oblasti vědy o kultuře, současně se ale opírá o dosud ne zcela zpracovaný primární materiál.

Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách chce být také místem, kde se budou setkávat vědci z celého světa, jejichž předmět výzkumu se setkává s popsanými cíli a tématy, které jsou popsány výše.

Pojmenování Centra po Kurtu Krolopovi je projevem ocenění celoživotního díla tohoto badatele, který při výzkumu německé pražské literatury a německojazyčné literatury z českých zemí vždy dbal na detail a neuchyloval se ke zjednodušujícím generaralizacím. Řečeno konkrétněji: Zatímco se Eduard Goldstücker jako generalista na konferenci v Liblicích (konference „Weltfreunde“) věnoval tématu „Pražská německá literatura jako historický fenomén“ a tím etabloval výše popsané zjednodušující chápání tohoto fenoménu, postupoval Kurt Krolop ve svém příspěvku „K historii a prehistorii pražské německé literatury ‚expresionistické dekády‘“ opačně, věnoval se důsledně jednotlivým detailům, jak dokladují 236 poznámek pod čarou tohoto článku, přičemž každá z těchto poznámek zadá na nový důkladný výzkum (pouze malý díl těchto dílčích témat byl ovšem dosud vědci uchopen). Také Centrum Kurta Krolopa se cítí být zavázáno požadavku přesnosti a detailnosti. To napovídá také zkratka ze dvou počátečních písmen českého (Centrum Kurta Krolopa pro německou literaturu v Čechách) a německého (Forschungsstelle für deutsch-böhmische Literatur) názvu centra na jeho logu. Tato dvě počáteční písmena se velmi příhodně spojují v „cf“, tedy latinský ekvivalent (confer) zkratky srov. Tak typické pro poznámky pod čarou.